Lávka Botič
PRAHA

Místo návrhu

Navrhovaná lávka překonává koryto náhonu Hamerského rybníku a propojuje tak areál nového bytového domu v ul. Podle Náhonu s lokalitou Lesoparku Olgy Havlové.

Charakter vodního toku Botiče v místě navazuje na lokalitu přírodní památky Meandry Botiče, která se nachází nedaleko proti proudu.
V místě návrhu podél lesoparku Botič rovněž výrazně meandruje, a právě časté dynamické střídání směrů toku se stalo prvním zdrojem inspirace pro konstrukci navrhované lávky.

Idea

Základní tvar lávky odpovídá šikmému napojení navazujících cest na obou březích a přirozeně vede návštěvníky po trase. Tento tvar dále členíme pomocí subtilní příhradové konstrukce, která se uplatňuje v rámci mostovky i v rámci polí zábradlí.

Příhradovou konstrukci polí zábradlí je možno rovněž využít ve spolupůsobení s mostovkou jako prostorový nosník a dosáhnout tak optimálního návrhu štíhlé konstrukce.

Dvojice vzájemně posunutých zábradlí z příhradové konstrukce navíc přináší zajímavý efekt prolínání v pohledech a vytváří proměnlivou hru průhledů při příchodu z obou bočních cest.

Tento efekt připomíná zvlněnou vodní hladinu, která tvoří další zdroj inspirace návrhu.

Materiály

Výplně všech polí (mostovky i zábradlí) tvoří ocelový pororošt, který věrně zprostředkuje návštěvníkům vizuální i zvukové vjemy průchodu přes náhon potoka do přírodního prostředí lesoparku (princip „projít, ale nepřerušit…“).

Madla zábradlí jsou navržena v duchu klád volně plujících na vodní hladině (inspirace padlých kmenů olší na březích Botiče). Základ tvoří masivní dřevěné půlkulatiny se zapuštěnou ocelovou pásovinou, které se volně „vznáší“ či pouze zlehka dotýkají konstrukce lávky. Madla zároveň představují solidní „hřejivý“ prvek konstrukce, který je svým tvarem i materiálem velmi příjemný při kontaktu s lidskou rukou.

V rámci zpracované územní studie Botič a navazujících projektů jednotlivých veřejných prostranství byla navržena řada pobytových ploch na březích koryta. Jsou to např. vyhlídková mola, pobytová schodiště, platformy s drobnou občanskou vybaveností, objekty občerstvení i odpočinková místa s mobiliářem.

Všechny tyto objekty byly navrhovány citlivě s důrazem na zachování přírodního charakteru míst podél toku Botiče. Při volbě materiálů konstrukcí byly vždy využity takové, které se dobře začlení (prorostou) do okolního přírodního prostředí, dobře stárnou, a nakonec splynou s vegetací.

Ve stejném duchu je navržena i tato lávka.