Zahrada nad hlavou
Praha, Nové Město

REKONSTRUKCE DVORA JUNGMANNOVA PLAZA

CÍLE NÁVRHU

Cílem návrhu je vytvoření příjemného, zeleného prostoru – zahrady – ve vnitrobloku v centru Prahy. Vnášení zeleně do města je dnes trendem a v budoucnu se i v Praze stane nezbytností tak, jak je tomu v jiných evropských městech. Zeleň zlepšuje kvalitu prostředí a zvyšuje jeho atraktivitu – zvlhčuje vzduch, redukuje prašnost a přispívá ke snižování teploty města. Zelené prostory mají obecně pozitivní účinky na psychiku uživatelů – snižují stres a podle provedených studií zvyšují sociální kontakty lidí. Intimní charakter veřejného prostoru má motivovat uživatele k jeho užití – posezení, práci, občerstvení nebo ke kuřáckým pauzám.

STÁVAJÍCÍ STAV

Celkový prostor vnitrobloku je v současné podobě fragmentován řadou nesourodých vestaveb různých výšek i tvarosloví. Tyto vložené hmoty, které se nachází na samé hranici sousedních pozemků, lemují řešený prostor dvora z jižní strany. Zbývající strany dvora lemují fasády objektu Jungmannova Plaza ve své staré i nové podobě. Sem je soustředěna celá řada vstupů a nezbytných průchodů. Táhlý blok se otevírá jižním směrem a zejména v době poledne zde citelně chybí prvky stínění. Řešená část vnitrobloku se nachází v nejnižší pozici a je tedy neustále pod drobnohledem všech obyvatel okolních staveb. Samotná estetika stávajících vložených prvků odpovídá době vzniku návrhu, projektu i realizace na přelomu devadesátých a nultých let. Dlážděná plocha dvora je zbytečně rozdrobena vlivem přehnaného důrazu na komunikace jako je nevysoká vyrovnávací rampa či nadbytečná dílčí schodiště. V těžišti se navíc nachází i nefunkční vodní prvek oddělený od rampy masivní konstrukcí zábradlí. Tyto prvky pak společně vytváří četné bariéry v prostoru a znemožňují plnohodnotné využití centrální části se všesměrovou prostupností.
Prostor postrádá základní pocit soukromí, a proto se zde téměř nikdo nezdrží déle, než je potřeba na překonání vzdálenosti od průchodu ke vstupu.
V jižním cípu řešeného území stále probíhá letitý souboj umisťování zeleně na střechu suterénu budovy s její následnou údržbou a prosperitou. Skladba stávající konstrukce bohužel neumožňuje provedení ani udržitelné výsadby trávy, natož pak vyšších trvalek, keřů či dokonce stromů, jak by bylo jistě žádoucí. V minulosti provedené pokusy s výsadbou, která byla následně stále redukována až do stávající podoby, jsou toho důkazem.
Lokální navyšování terénu pro umožnění výsadeb obvykle přináší bariéry v prostupnosti území, omezení využitelné plochy a zejména v případě výsadby stromů také nadměrně zatěžuje stávající konstrukci. Výsadby v nadzemních boxech zase trpí v zimě mrazem, který proniká ke kořenům, v létě jsou náročné na zálivku, protože kořenový bal v nadzemní části nadměrně a rychle prosychá.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY

Mezi základní principy, které vedly ke vzniku hlavní jednotící myšlenky návrhu, patří bezpochyby maximální sjednocení prostoru s jasnou koncepcí, která nabídne odpověď na všechny stávající neduhy a současně obsáhne i všechny prvky stavebního programu. V členitém rostlém prostoru dvora chceme vytvořit důstojnou protiváhu hlavnímu vstupu situovanému v rámci dominantní nárožní věže nové části objektu. V prostoru se jednoznačně uplatňuje diagonála daná pozicí průchodu z Jungmannovy ulice, a právě zmíněného hlavního vstupu. Neméně důležitý aspekt představuje práce s rozdílem výšek jednotlivých částí vnitrobloku. Odpovědí na uvedené problémy výsadeb na střeše suterénu bude užití specifické zeleně a pro její trvalou udržitelnost a příjemné klima místa i důsledná práce s vodou v rámci systému modrozelené infrastruktury.

IDEA NÁVRHU

Hlavním zdrojem inspirace v místě je bezpochyby Františkánská zahrada. Jedná se o tradiční solidní pojetí historické zahrady s přísným geometrickým založením. Místo je velmi vyhledávaným cílem odpočinku v centru města a láká všechny kolemjdoucí pro své nezpochybnitelné kvality. Řešený vnitroblok se nachází v bezprostřední blízkosti tohoto místa. Obecně se v místech vnitrobloků často objevují překvapivé prvky instalací odkazujících ke známým místům veřejného prostoru. Nedalekým příkladem budiž socha sv. Václava, která má ke svému tradičnímu pojetí notoricky známému z náměstí, ještě inverzní podobu instalovanou v blízké pasáži kina Lucerna, jenž překvapí nejednoho návštěvníka.
Vzhledem k limitům využití řešeného místa pro výsadby na terénu na jedné straně a se současnou touhou po ozelenění ploch na straně druhé nás výše uvedené inspirace vedly k následujícím úvahám a otázkám:
Což takhle i zde jedno malé velké překvapení v rámci vnitrobloku? Což takhle zahrada nad hlavou?!
Na základě těchto úvah jsme se pustili do hledání geometrické mřížky, která by nejlépe odpovídala měřítku místa, rostlému prostoru dvora a pohybu v diagonále. Cílem hledání byla jedna kompaktní struktura, která dokáže uvedený prostor beze zbytku vyplnit. Všem těmto požadavkům nejlépe vyhověla trojúhelníková síť, která skládáním vytváří hexagony a kosočtverce. Tato vložená mřížka, která se odvíjí od šestiúhelníku vepsaného do kruhu vstupní věže, se stala nosnou kostrou celého návrhu. Propisuje se do rastru dlažby, vestavěného mobiliáře, v prstenci podél dvorních vestaveb se naproti vstupu zvedá do výšky a tvoří základ pro zelenou vlnu, která v prodloužení stávajících zelených stěn zaplavuje celý prostor dvora. Konkrétně se jedná se o pětici „stromů“ – konstrukci popnutou specifickou výsadbou. Tři ze stromů jsou opatřeny zasklením zelené barvy dle prvků na fasádě stávajícího objektu. Tato místa slouží pro krytou kolárnu, kuřárnu a místo posezení pro možnost občerstvení. Trojici doplňuje dvojice pergol, které jsou situovány nejblíže dvěma místům nových výrazných výsadeb popínavých dřevin, a které mají předpoklad nejrychlejšího popnutí. Pětice stromů ve spojení se zelenými stěnami vestaveb vytváří velkorysý pás stínu v prostoru celého dvora. Výsledná zelená vlna poskytuje tolik potřebný polosoukromý prostor chráněný před zraky obyvatel jižní části bloku s výhledem na všechny důležité vstupy i sochu v prostoru.

BAREVNÉ A MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ

Vychází ze stávajícího objektu a nenechává nikoho na pochybách, že nově navržená část patří k celému areálu. Stromy jsou provedeny v kombinaci ocel / dřevo – barevnost světlá písková, zastřešené části v tmavě zeleném zasklení. Zpevněné plochy v drážkovaném betonu přírodní barevnosti a odvodňovací kanálky v oceli barvy zlatavé pískové.

MODROZELENÁ INFRASTRUKTURA

Návrh důsledně pracuje se systémem modrozelené infrastruktury. Využívá maximum srážkové vody pro cirkulaci v místě a přirozenou zálivku pásu výsadeb. Zastřešené části sbírají vodu systémem trychtýře a doplňují ji do systému kanálků v rámci nové zádlažby. Povrch je proveden z drážkovaného betonu, který podpoří výpar a cirkulaci vody v místě. V celém prostoru dvora bude tímto vytvořena „přírodní klimatizace“. Přirozeným ochlazováním zpevněných ploch tak bude současně podpořeno příjemné mikroklima v celém vnitrobloku. Do systému je možno zapojit i řízené závlahy, přepad z instalovaného pítka, mlžítko apod.

VÝSADBY

Návrh předpokládá tři hlavní vrstvy výsadeb. Základ tvoří stávající zelené stěny popnutých dvorních vestaveb, které budou v návrhu dále podpořeny rozšířením a navýšením pásu zeminy za průběžnou lavicí. V místech s nejvyšší mocností zeminy (pěstební box zapuštěný v konstrukci a navýšený prostor v místě stávajícího schodiště) budou vysazeny dvě výrazné solitérní dřeviny, které postupem času popnou celou konstrukci prstence. Třetí vrstvou je doplnění půdopokryvných trvalek a stálezelených popínavých rostlin v pásu podél zdí vestaveb.

MOBILIÁŘ

Základ tvoří masivní dřevěná lomená lavice lemující celý členitý prostor podél jižní hrany. Lavice je v návaznosti na prostor kryté kolárny zakončena pobytovým schodištěm integrovaným v rámci celoplošné rampy a doplněna malým pódiem. Další mobiliář je již umisťován zcela volně s myšlenkou snadného přemístění dle aktuální potřeby. V klidovém prostoru odpočinkové části je instalováno pítko, či drobný padající proud vody – fontána, která akusticky doplní atmosféru místa. Trubicové lineární osvětlení je integrováno v rámci žeber konstrukcí stromového prstence. Prostor je možné v případě potřeby zónování a dalšího ozelenění doplnit o lokální květinové boxy podél fasád.