Kabeláčův mlýn
Slatiňany

Anotace

„Areál je opuštěn, odkaz technického dědictví potlačen množstvím nánosů, původní život se z něj zcela vytratil, jen malý pramínek protéká na dně náhonu, mlýnu symbolicky chybí srdce – kolo a chybí energie, která by jeho roztočením oživila celý areál jako dříve. V dnešní době touto energií již není voda jako kdysi, ale lidé, kteří návštěvou kulturního centra budou sami tou silou, která vrátí místu smysl a význam. Co kdyby novodobým kolem byl nový společenský sál?“

Celkový koncept řešení a zapojení do navazujících prostorů

 Základní myšlenkou je navrácení života objektu v nové podobě se zřetelným odkazem k původnímu účelu a charakteru místa, jeho maximální otevřenost a propojení s okolními prostory. Celý areál se v návrhu otevírá na nábřeží odstraněním obvodové zdi oplocení, propojením s parkem, přístupem k zámku velkorysým schodištěm, které může zároveň sloužit jako hlediště letní scény, i zpřístupněním vodní hladiny Chrudimky. Soubor budov nově dává zřetelně znát svůj původ a účel odhalením zbytků původní technologie i v přeneseném významu použitím soudobých prvků.

Architektonické a materiálové řešení

 Srdcem areálu je původní objekt Kabeláčova mlýna v centrální části. Tento byl očištěn uvnitř i vně od všech novodobých přístavků, bylo obnoveno maximum okenních otvorů a s tím původní elegance fasád. Krásu architektury v jednoduchosti dokresluje použití prosté bílé omítky na fasádách s akcentem barvy v podobě okenních rámů. Interiéry zdobí především přiznaná nosná dřevěná konstrukce, která může naplno vyniknout jen ve volných otevřených prostorách. Soudobou připomínku původní mlýnské technologie představuje ocelové točité schodiště, které prochází přes všechna patra mlýna v místě původní hlavní hřídele, která rozváděla energii od vodního kola po objektu. V suterénu mlýna je nepřímo připomenuta pozice kola vynecháním dvou polí podlahy a jejich nahrazením prosklenou plochou s průhledem do náhonu. Pojetí nového návrhu ve všech částech volně připomíná původní význam jednotlivých pater pro funkci mlýna – patro strojní (1. PP), patro mlecích kamenů (1. NP), patro násypek (2. NP), patro zásobárny zrna (3. NP).

Jednou ze stěžejních věcí našeho návrhu je výrazové osamostatnění původní historické budovy a její jednoznačné vyčlenění ze srostlice hmot různého stáří i kvality – zejména pak odlišení od novodobé přístavby východního křídla, která svým současným pojetím (mansardová střecha s přesahem, výrazné okenní otvory, atd.) zbytečně konkuruje objektu mlýna a strhává na sebe pozornost. Naším řešením je provedení fasády tohoto křídla v maximálně homogenní podobě, která se v zásadě rozplyne mezi stromy parku, bude fungovat jako „promítací plátno“ parku a nebude na sebe strhávat pozornost klasickou členitostí fasády. Tuto představu dobře splňuje laťový obklad provětrávané fasády s použitím mobilních okenic v místech oken na osluněné strany.

Třetí hmotu v areálu tvoří novostavba společenského sálu. Sál je proveden jako jednoduchá dřevostavba, která pluje na hraně kamenného zdiva odhaleného náhonu. Hmota je posazena nad původní částí suterénu historické vodní tvrze s doplněním o nový úsek zázemí. Architektonické řešení sálu, zejména masivní lepené vazníky přecházející do volného venkovního prostoru a zcela volný otevřený obvod sálu s neomezeným výhledem ven, evokuje motivy inspirované dřevěnými koly původních vodních mlýnů. Sál je možno variabilně dělit na několik částí pomocí mobilních akustických panelů zavěšených na nosnou konstrukci. Na střeše sálu jsme navrhli zelenou plochu pro letní čítárnu a relaxaci s motivem kruhových teras jako otisků mlýnských kamenů v trávě. Podobné motivy se opakují také v řešení přilehlých prostor parku.

Materiálové řešení důsledně rozlišuje původní dominantu Kabeláčova mlýna (bílé fasádní omítky, dřevěné prvky nosné konstrukce v interiéru) a novodobé hmoty, které jsou snadno identifikovatelné použitím pohledového dřeva v exteriéru (stáv. přístavba) event. kompletní dřevostavby (sál). Přístavba sálu v dálkových pohledech z protějšího nábřeží kopíruje opěrnou zeď pod zámkem, a samotný zámek tak nechává nerušeně vyniknout jako jednoznačnou dominantu v místě.

Dispoziční a provozní řešení

Centrální stavba Kabeláčova mlýna je nejhodnotnějším místem a měl by sem zavítat každý návštěvník areálu. Jedná se o komunikační uzel, ze kterého je umožněn přístup do všech částí areálu. Proto bylo do přízemí této části situováno nové infocentrum, které ctí volnou otevřenou dispozici svým pojetím – tedy volný uzavíratelný box v prostoru („mlecí kámen“). Prostor zároveň funguje jako foyer se šatnou pro akce ve společenském sálu, který přímo navazuje severním směrem. Společenský sál a foyer propojuje také místnost s funkcí baru pro catering do sálu (zásobování gastrovýtahem ze suterénu) a zároveň kavárny do foyer. Účinkující mají samostatný vstup se zázemím v opačné části sálu přes 1. PP do prostoru za jevištěm, kam je umístěna i zdviž pro transport nábytku.

Z prostoru infocentra (foyer) je možno směrem vzhůru přímo vstoupit do knihovny pomocí interiérového točitého schodiště, směrem dolů pak po stejném schodišti navštívit galerii v suterénu, která z části slouží pro připomínku historie objektu, rodiny původních majitelů i ostatních mlýnů v oblasti a z části pro dočasné expozice na libovolné téma. Prostory knihovny pro dospělé a děti jsou rovněž obslouženy vstupy z komunikačního krčku pro umožnění samostatného fungování. Na prostory knihovny přímo navazuje letní čítárna na střeše společenského sálu.

Ve stávajícím východním křídle byly navrženy čtyři klubovny, dvě buňky pro přechodné ubytování, výtah, hygienické zázemí pro všechny provozy v areálu a dílna se skladem v suterénu. Provozy kluboven a přechodného ubytování jsou přístupné samostatným vstupem bez závislosti na provozu hlavního objektu. Místo buněk přechodného ubytování bychom navrhovali vytvořit v každém patře další zázemí knihoven (kanceláře, archiv, apod.) při zachování počtu čtyř kluboven.

Ekonomická efektivnost

Návrh respektuje ekonomickou efektivnost z hlediska pořizovacích i provozních nákladů. Pro snížení celkové ceny bylo citlivě využito stávajícího stavu, bourací práce jsou prováděny pouze v nejnutnějším rozsahu, zůstávají pozice klíčových bodů stávajícího stavu (např. kotelny v logické návaznosti na ostatní technologické provozy, rozsah východní přístavby, apod.). Návrh zohledňuje charakter užívání jednotlivých prostor pro minimalizování nákladů na pořízení i provoz – východní křídlo (stáv. přístavba) předpokládá časté využívání celku = kvalitně izolovaná stavba, vysoká akumulace tepla. Společenský sál – nárazové občasné využití (lehká dřevostavba se systémem vzduchotechniky pro větrání a vytápění bez nároků na akumulaci).