Obchodní centrum
Územní studie, Klatovy

CÍL ÚZEMNÍ STUDIE

Cílem návrhu je zpracování územní studie ÚS 47 b vymezené dle platného ÚP Klatov při severním okraji města podél ul. Plzeňská. Studie je zpracována za účelem umístění obchodního centra v rámci této funkční plochy včetně nezbytného řešení dopravy v klidu a návaznosti na širší okolí.

STÁVAJÍCÍ STAV

Řešené území se nachází na severním okraji Klatov podél ul. Plzeňská – komunikace I. třídy č. 27, E53 procházející městem ve směru Plzeň – Železná Ruda. Předmětem této územní studie je část vymezená v územním plánu jako 47 b. Lokalita však jako logický celek vymezený koridorem železnice, hlavním silničním dopravním průtahem a Křesťanským vrchem zahrnuje celé území ÚS 10a, které by mělo být v rámci širších vztahů a návazností řešeno současně alespoň v základní ideové rovině. Pro lokalitu je charakteristická výrazná morfologie terénu. Jedná se o severní svah, který se dynamicky obtáčí kolem přírodní dominanty Křesťanského vrchu. Jen v rámci řešeného území 47 b dosahuje převýšení mezi jižní a severní hranicí pozemků více než 14 m. S takto výrazným rozdílem výšek je potřeba pracovat ve všech vrstvách návrhu.

Území se otevírá do údolí pod obcí Štěpánovice a nabízí panoramatické výhledy do krajiny. Zároveň je vzhledem k terénní konfiguraci velice pohledově exponované při příjezdu ve směru od Plzně.

ŠIRŠÍ VZTAHY

Vychází z pečlivého studia kvalit celé lokality a všech dostupných podkladů. Do území v širším kontextu vkládá velkorysý pás promenády pro pěší, která je situována v protipozici bodu Křesťanského vrchu a vine se celým územím podél železniční tratě.

Území je chráněno od negativních vlivů železnice pomocí pásu intenzivní zástavby bariérových bytových domů, která dále přechází přes řadové rodinné domy a dvojdomy k solitérním rodinným domům výše ve svahu. Zelená promenáda končí v místě nového obchodního areálu v severovýchodním rohu území, na který přirozeně navazuje. Celé širší území je z hlediska nové uliční sítě i navržené zástavby uspořádáno citlivě s ohledem na průběh vrstevnic terénu ve svahu. Do návrhu se propisují obě místní obslužné komunikace definované územním plánem. Ostatní komunikace se navrhují v maximální možné míře zklidnění s důrazem na časté užití obytných zón, které eliminuje negativní vlivy průjezdné dopravy.

MÍSTO NÁVRHU, URBANISTICKÁ KONCEPCE

Principy návrhu jsou ovlivněny členitostí terénu, dopravními vazbami, plochami s rozdílným způsobem využití, panoramatem a charakterem prostředí.

Urbanistický návrh celé širší lokality vkládá do výrazně svažitého území zástavbu orientovanou podél průběhu vrstevnic. Tím dochází k přirozenému začlenění do severního svahu Křesťanského vrchu. Měřítko jednotlivých prvků vychází z celoměstského principu plných i prázdných bloků komponovaných v rastru 100/100 m. Pro koncept je charakteristický rytmus střídání linií zástavby a linií výsadeb vzrostlé zeleně. Tak vzniká nová městská část s respektem k podmínkám místa a kvalitním napojením na navazující městskou strukturu.

Řešená část území pro výstavbu obchodního centra tyto principy celé širší lokality ctí a podporuje. Podél vrstevnic jsou zde situovány podélné hmoty staveb obchodního centra, které je maximálně otevřené na všechny strany a zachovává všesměrovou prostupnost území s důrazem na pohyb pěších, cyklistů a podporu využití MHD. Navržené hmoty staveb jednoznačně definují okolní veřejné prostory a uliční síť. Pozvedají původní periferní charakter neuspořádaných parkovacích ploch a nesourodých obchodních či výrobních objektů v okolí na novou úroveň. Vytváří plnohodnotnou městskou strukturu nové čtvrti vrůstající do města.

Území v historickém kontextu představuje soubor původních štíhlých pásů políček, orientovaných podél vrstevnic, který se dochoval až do dnešních dnů otiskem v katastru. Z této historické inspirace vycházíme v návrhu nového obchodního centra. Členěním na štíhlé pásy šířky cca 22 m a délky 100 m získáváme základní rastr funkčních ploch, který je dále natočen dle přesného průběhu vrstevnic

v místě. Jednotlivé platformy jsou ve svahu uspořádány kaskádovitě tak, že se zákazníci v areálu pohybují vždy po rovině a automobily na bočných „sběrných“ komunikacích překonávají příslušné výškové rozdíly. Tím zároveň získáváme optimální osazení všech platforem v terénu s minimalizací zemních prací a jejich vyrovnanou bilancí. Areál se otevírá v místě hlavního vstupu do území velkorysou piazzettou, která tvoří nové veřejné prostranství v návaznosti na plánovanou zastávku MHD, příchod a příjezd zákazníků z centra i nové obytné zástavby.

OBCHODNÍ CENTRUM

Cílem návrhu je odpovídající začlenění obchodního areálu do stávající i budoucí městské struktury. Nalezení takového řešení, aby nově navržené budovy i okolní související plochy podpořily nejen automobilové dopravní napojení, ale rovněž i provoz pěších, cyklistů a využití MHD. Stavba tohoto objemu a pozice musí při správném provedení formovat a pozvedat okolní plochy veřejných prostranství a vytvářet kompaktní zástavbu s jasným definováním uličních profilů navazujících komunikací. Technické zázemí zásobovacích částí a odpadové hospodářství musí být v této exponované pozici situováno do míst nejméně narušujících život v okolí i dálkové pohledy při příjezdu do města.

Stavbu obchodního centra v duchu předchozích řádků členíme na dva objekty.

Ty jsou v terénu osazeny tak, aby dobře formovaly veřejný prostor kolem sebe a dokázaly přívětivě navázat na novou městskou čtvrť v sousedství. Objekty jsou zároveň natočeny podél vrstevnic směrem k Plzeňské ulici, což přináší žádanou vizibilitu stran požadavků stavebníka při současném respektu k průběhu terénu a návaznostem na okolí.

Jižní objekt chytře využívá svou pozici v místě nejprudšího svahu pro vytvoření bezbariérového přístupu na terénu z obou stran a pro umístění skryté zásobovací části pod úrovní upraveného terénu.

Z jižní strany s přístupem z nové piazzetty je možné komerční prostory využít v rámci jednoho propojeného provozu hlavních obchodů v objektu či variantně na jižní stranu situovat ještě i doplňkové drobnější provozy charakteru fastfoodu, kavárny, květin, dárkového zboží, farmářských produktů apod., které oživí parter nové ulice a přilákají do celého areálu nové návštěvníky. Hlavní náplň objektu budou v obou případech tvořit dva největší obchodní provozy, které mohou být napojeny vstupy na severní i jižní stranu budovy.  Zároveň zde bude možné plynule pokračovat do dalších částí areálu. Konkrétní vnitřní uspořádání provozů není předmětem této studie a bude součástí navazující architektonické studie stavby.

V centrální části situujeme otevřené parkovací plochy plynule navazující na průběh terénu i promenádu západním směrem. Parkoviště je jasně definované hmotou objektů a díky efektivnímu jednosměrnému průjezdu je i maximálně přehledné a úsporné. V severním objektu mohou být umístěny 4 drobnější obchodní provozy. Oba domy zónují areál na plochy s přístupem návštěvníků (centrální a jižní z úrovně piazzetty) a technické provozy zásobování (severní a jižní hrana areálu pod úrovní piazzetty).

V nejnižší severní části se tedy v návaznosti na druhý objekt nachází zásobovací koridor a parkoviště zaměstnanců. Místo doplní odpočinkový prostor pro pěší, cyklo i řidiče v návaznosti na trasu místní obslužné komunikace s cyklostezkou. Všechny části areálu mají přímé vstupy pro pěší i zásobování z úrovně terénu.

U moderního obchodního centra 21. století se předpokládá samozřejmé využití prvků modrozelené infrastruktury – vsakovací a vegetační prvky integrované v rámci zpevněných ploch parkovišť, zelené střechy objektů doplněné o větrací a prosvětlovací prvky s instalací fotovoltaiky na jižní straně apod.