Územní studie nové čtvrti
Klatovy, návrhová část
Důvody pořízení územní studie
Územní studie „ÚS.7a – Klatovy – 5. května – Pod Mlékárnou“ je pořízena z podnětu města Klatovy. Požadavek na zpracování ÚS a rozsah zájmového území je obsažen v Územním plánu města Klatovy.
Územní studie prověří ve smyslu § 25 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění (dále jen stavební zákon) možnosti a podmínky změn v území.
Účel územní studie
Účelem pořízení územní studie je získání podkladu pro rozhodování v území v souladu s platným Územním plánem města Klatovy. V souladu s §25 a §30 stavebního zákona bude územní studie, po schválení pořizovatelem a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti, sloužit jako územně plánovací podklad.
Cíle územní studie
Cílem územní studie je na základě celkové koncepční, multioborové rozvahy prověřit možnosti uspořádání nové lokality a navrhnout v řešeném území:
- koncepci veřejných prostranství (struktura, dimenze, charakter),
- koncepci zástavby a dělení pozemků (zastavovací podmínky, charakter zástavby, výška zástavby, výškové parametry, způsob využití území, kapacita zástavby)
- koncepci a podrobnější řešení infrastruktury (zelené a modré, dopravní, technické, veřejné vybavenosti) včetně případné potřeby terénních úprav,
ÚS prověří realizovatelnost sítí technické infrastruktury - definování provozní, funkční a kompoziční vazby v rámci řešené lokality i v kontextu sídla (navazující struktury původní zástavby i krajinné lokality K4 – městská humna). Stanovit – objemy, specifikace, význam a charakter zástavby i veřejných prostranství.
Cílem územní studie je zajistit optimální plošné a prostorové uspořádání řešeného území s cílem vytvoření nové městské části a to vše s respektem ke stávající urbánní struktuře sídla, prostorovým a pohledovým vazbám, atmosféře místa. Cílem je nalézt vyvážené řešení, které bude přijímáno veřejností i vlastníky dotčených pozemků, a které bude možné realizovat postupně podle potřeby a finančních možností investorů.
ROZSAH A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Rozsah řešeného území
Rozsah územní studie je tvořen novými rozvojovými plochami na území města Klatov, které jsou vymezené platným ÚP ve stanoveném rozsahu plochy ÚS.7a. Hranice řešeného území je graficky znázorněna v navazujících částech územní studie.
Územní studie bude řešit území o výměře cca 35,13 ha (37a = 6,36 ha, 37b = 4,11 ha, 37c = 4,12 ha, 37d = 5,94 ha, 37e = 4,88 ha, 38b = 9,72 ha), které se nachází v jihovýchodní části katastrálního území Klatovy. Severní hranici řešeného území tvoří stávající zástavba rodinných a bytových domů. Součástí severní hranice zájmového území je stávající sportovní areál, který je vnořen do zájmového území. Východní hranice je z převážné části tvořena výrobními areály. Jižní část východní hranice pak bezprostředně navazuje na železniční trať Klatovy – Horažďovice. Jižní část řešeného území tvoří rozvojové území vymezené platným ÚP v rozsahu plochy ÚS.7b. Ze západu je území ohraničeno krajinou lokalitou K4 (plocha travních porostů, rekreační zázemí města „ městská humna“).
Konkrétně – zastavitelné plochy, v územním plánu Klatovy z roku 2016 = právní stav po změně č. 2 s účinností od 2.3.2021, označené jako „37a ZR.8-E1/Vp = území zastavitelné, plocha rozvojová, zástavba výrobní průmysl, Etapa 1“, „37b ZR.10-E1/Mp = území zastavitelné, plocha rozvojová, zástavba městská periferní, Etapa 1“, „37e ZR.10a-E1/Mp = území zastavitelné, plocha rozvojová, zástavba městská periferní, Etapa 1“, „38b ZR.8-E1/O = území zastavitelné, plocha rozvojová, zástavba obytná, Etapa 1“ + „37c ZR.10b-E2/O = území zastavitelné, plocha rozvojová, plocha obytná, Etapa 2“, „37d ZR.10b-E2/O = území zastavitelné, plocha rozvojová, zástavba obytná, Etapa 2“ a kde je pořízení územní studie ÚS.7a podmínkou pro rozhodování v území.
Charakteristika řešeného území
Jedná se o rozlehlé zastavitelné rozvojové plochy bez podrobnější koncepce rozvoje na rozhraní města a navazující volné krajiny. Území je nezastavěné, tvořeno ornou půdou (v současné době využíváno pro zemědělskou produkci). Terénní konfigurace zájmového území je svažitá směrem k jihovýchodu.
CÍL NÁVRHU
Cílem návrhu je nová městská čtvrť, která vznikne na „zelené louce“ jihozápadního okraje města. Nová čtvrť má potenciál nabídnout bydlení pro 5 – 6 tisíc obyvatel a s tím související občanskou vybavenost, služby, případně nerušící průmyslovou výrobu apod.
V rámci řešeného území v současném stavu není možné najít žádné významnější opěrné body a vznikající městská struktura tak musí být založena zcela nově. Musí přijít s jasným konceptem, který přirozeně sroste s navazujícím městem i krajinou v jeden celek.
O to důležitější je volba správného měřítka nové struktury, která naváže na charakter jednotlivých částí v rámci celoměstské úrovně.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY NÁVRHU
V rámci analytické části vyplynulo několik základních předpokladů pro návrhovou část.
Jedná se zejména o potřebu uvažování na celoměstské úrovni, kde se na perimetru zřetelně projevuje vstup zelených „ostrovů a poloostrovů“ krajiny do struktury města.
Z přírodních a přírodě blízkých míst se jedná o základní trojici opěrných bodů – Hůrku, Mercandinovy sady a do budoucna také prostor lesoparku u hřbitova. Mezilehlé zelené „poloostrovy“, kde se prolínají přírodní prvky se zástavbou, představuje vodojem, rozvoj Plánického předměstí v rámci dříve zpracované územní studie, Křesťanský vrch a konečně území řešené touto územní studií.
Všechna tato území vytváří dohromady rovnoměrnou síť lokalit na přechodu města a krajiny. Ve vzájemném pospojení biokoridory pak představují silný stabilní zelený prstenec okraje města.
Idea prolnutí zástavby a krajiny vychází z nejlepších myšlenek prověřeného konceptu zahradních měst. Myšlenka, která po stoletém vývoji a zbavení se počátečních utopických vizí, dokázala, že v praxi funguje a přináší jednoznačnou kvalitu života v městském prostředí.
V tomto pojetí celé území funguje jako jeden silný přírodní organismus s buněčnou strukturou a plošným pojetím zástavby i zeleně. Průchod územím bude poté připomínat namísto jednotlivých ulic průchod jedním velkým parkem s domy.
Urbanismus návrhu má za úkol dle předpokladu z fáze průzkumů a rozborů vyřešit lokalitu jako jeden celek s možností etapizace, dobrou návazností na okolí včetně území navazující územní studie, pro kterou definuje vstupy a další předpoklady.
Dále by měl návrh nabídnout rozmanitou strukturu zástavby od bytových domů, přes řadové domy, dvojdomy a viladomy až po solitérní rodinné domy. To vše včetně nezbytné občanské vybavenosti, která by měla být automatickou součástí každé fáze výstavby.
Dalším vodítkem k návrhu byla pravidelná síť veřejných prostranství na celoměstské úrovni. Pro zachování její stávající rovnoměrnosti je důležité, aby i v řešené lokalitě vzniklo alespoň jedno takové větší a k němu síť menších míst, kde návštěvníci najdou volný shromažďovací prostor a k němu pestrou paletu služeb a volnočasových aktivit.
Neméně důležitým prvkem je práce s vnějším zeleným okrajem. Městská humna nabízí optimální přechod od zástavby ke krajině a měla by být odpovídajícím způsobem podpořena dobrou prostupností, ochrannou vrstvou výsadeb a nabídkou sportovních a rekreačních aktivit.
Území s výraznou morfologií a bohatým vodním zdrojem na několika místech vybízí k práci s těmito benefity a k podpoře systémů modrozelené infrastruktury.
Všechny tyto principy ve výsledku vytvoří životaschopné a dlouhodobě udržitelné zahradní město – nový zelený „poloostrov“ Klatov.
MĚŘÍTKO MĚSTA
Návrh nové čtvrti „na zelené louce“ vyžaduje pečlivou volbu měřítka. Charakteristickou urbánní strukturou Klatov je pravidelná ortogonální mřížka o základním modulu 100 x 100 m, která je nezaměnitelně vepsána v historickém centru a jeden prázdný blok této mřížky tvoří náměstí.
Nad rámec tohoto je však blok 100 x 100 m měřítkem objevujícím se až překvapivě často ve všech částech města. Jedná se o nejtypičtější základní stavební prvek stávající městské struktury, který je propsán nejen v četných blocích obytné zástavby, ale rovněž
i v naprosté většině veřejných prostranství. V tomto rastru postupně nalézáme vepsány kompaktní blokové zástavby bytových domů, soliterní vily, otevřené shromažďovací plochy v travnatém či zpevněném povrchu, sportoviště, školní areály a další.
Pokud bychom tedy z těchto poznatků měli odvodit jednu univerzální mřížku vhodného měřítka Klatov jako nosnou kostru řešeného území, nemůže jí být žádná jiná, než právě ta o základním modulu 100 x 100 m.
KROK 1 – MĚSTO DO KRAJINY
Prvním krokem návrhu nové městské čtvrti je rozvoj stávající struktury směrem do krajiny. V předchozí části odvozená mřížka o základním modulu 100 x 100 m po vložení do místa návrhu potvrzuje předpoklad volby správného měřítka města, perfektně sedí a přirozeně vrůstá jak do stávající zástavby, tak do krajiny.
Tato mřížka se tedy stává vhodnou univerzální strukturou a páteřní sítí pro následný rozvoj oblasti. Koncept zahradních měst je založen na plošném fungování celé oblasti všesměrově spíše než na několika hlavních tazích a na nich navázané infrastruktuře. Tento princip se uplatňuje i v našem návrhu, kde jakákoliv komunikace může být současně páteřní i zklidněná podle potřeby. Se zvolenou výchozí mřížkou dále pracujeme v několika modifikacích, kdy spojování či dělením základních modulů reagujeme na podmínky v místě i okolí řešené lokality.
KROK 2 – KRAJINA DO MĚSTA
Druhým neméně důležitým krokem návrhu je pronikání přírodních prvků a výrazné morfologie krajiny do nově navržené městské čtvrti. Řešení lokality na perimetru města v přímém kontaktu s pásem městských humen podporuje provázanost – fyzické i optické propojení s blízkou i vzdálenou krajinou. Nezvykle prudké a opakované změny orientace vrstevnic vyžadují řešení podporující pohyb pěších a cyklistů v diagonálních směrech tedy po rovině (po vrstevnicích), zatímco automobilová doprava může být usměrněna do ostatních směrů. V severní části území se nachází bohatý zdroj vody v podobě prameniště, jehož vliv je navíc umocněn stále častějšími přívalovými dešti, kdy dochází k hromadění vody na povrchu a jejímu rychlému odtoku po spádnici do bezpečnostního přepadu zaústěného do Drnového potoka. V návrhu je potřeba v rámci správného hospodaření s vodou v místě a podpory řešení modrozelené infrastruktury vytvořit kaskádu, která bude mít vysokou akumulační schopnost a zadrží část vody v místě do té doby než dojde k jejímu přirozenému vsaku či výparu.
KROK 3 – PROLÍNÁNÍ OBOU PRINCIPŮ
Spojením obou vrstev konceptu dostáváme základní strukturu nové čtvrti. Zdánlivě protichůdné principy rozšiřování zástavby do krajiny a v opačném směru vstup zeleného poloostrova krajiny do města jsou sjednoceny v myšlence zahradního města. Natočení základního rastru o 45° vzhledem k obvodovému prstenci zelených humen vede k přirozenému vrůstání přírodních prvků do uliční struktury. Z původní prosté mřížky uličních profilů se stává mřížka zelená, prorostlá. Mřížka formuje buněčnou strukturu otevřených prostranství veřejných, poloveřejných i čistě soukromých. Sílu jednotlivých buněk tvoří jejich všesměrové propojení s okolím a tedy synergický efekt všech částí tvořících jeden organismus. Základní ortogonální síť, která pružně reaguje na dané podmínky sjednocováním, dělením i liniovým pospojováním vybraných částí, je otevřenou strukturou, parkem s domy a celoplošným fungováním bez převažujícího vlivu páteřních komunikací. Decentralizované provedení s dostatkem občanské vybavenosti přispívá k vytvoření nové městské čtvrti, která žije ve všech částech v každé denní době.
FUNKČNÍ VYUŽITÍ PLOCH
Z uvedeného schématu využití území – funkčních ploch definovaných platným územním plánem jednoznačně vyplývá, že uvnitř městské struktury vzniká uzavřený cizorodý ostrov průmyslové výroby s postupným narůstáním těchto ploch v rámci budoucího rozvoje. Plochy průmyslu by měly být v rámci budoucího rozvoje města naopak postupně přesunuty do okrajových lokalit vzdálenějších od centra města mimo obytnou zástavbu. Na místech stávajících průmyslových areálů uvnitř městské struktury v dlouhodobém horizontu zcela jistě proběhne konverze směrem k novému využití s převážně obytnou a komerční funkcí. S tímto vývojem musí návrh počítat a uvažovat v dlouhodobém horizontu s navázáním na stabilizovanou zástavbu navazujících čtvrtí s převahou obytné funkce spíše než legitimizovat pozice cizorodých útvarů průmyslových areálů v městské struktuře vázáním se na jejich uspořádání.
Než se tak stane, je potřeba vyřešit souběžný provoz rozdílných funkcí tak, aby zejména zátěž od těžké nákladní dopravy neničila prostředí v okolí rodinných a bytových domů.
Uvažované rezervy pro dopravní koridory v územním plánu vycházely z podmínky provedení obchvatu města v plném rozsahu.
Nyní a ve střednědobém horizontu ale již není myšlenka dokončení západní části obchvatu aktuální. Na to je třeba reagovat i přehodnocením zamýšlených dopravních koridorů v rámci územního plánu.
Při návrhu nového dopravního řešení je znovu potřeba uvažovat s přesahem do celoměstské úrovně. V tomto případě zejména k lokalitě navazující územní studie jižně od řešeného území. S myšlenkou na obě sousední území se totiž výrazně přesouvá těžiště stávající průmyslové výroby. Na tento fakt je potřeba reagovat úpravou hlavních dopravních tahů tak, aby nebyla nová rezidenční čtvrť rozsekána komplikovaným průtahem kamionové dopravy, který by krom všech negativních vlivů na obytné domy vyvolal nemalé požadavky na dimenze mnoha komunikací v areálu. Zároveň by jeho provedení v původní trase odřízlo lokalitu určenou pro bydlení od rozvíjejícího se sportovního areálu.
ŘEŠENÍ JEDNOU ČAROU
Návrh doplňuje do těžiště průmyslových areálů (současných + budoucích) jedinou kapacitní komunikaci, které propojí izolovaný ostrov nejkratší cestou ven z obytné zástavby s komunikací 191, která navazuje na ul. Janovická a díky tomu, že nevede skrz zástavbu, snadno zastoupí původně plánovaný obchvat v této části. Na opačné straně komunikace končí u staronového dopravního uzlu – propojení komunikace pro zásobování všech průmyslových areálů, areálu silniční přepravy a železniční zastávky. V tomto místě navrhujeme nový kruhový objezd. Nově navržená trasa je kratší než trasa původně plánovaná a jejím vhodným umístěním lze minimalizovat počet dotčených pozemků. Koridor je navíc přímý a tedy odpadá hned několik velkokapacitních křižovatek dimenzovaných pro zatáčení kamionové dopravy.
Trasu je v místě pásu městských humen vhodné doplnit o lokální mimoúrovňový přechod pro pěší, cyklo a zvěř.
ZÁKLADNÍ CELKY A JEJICH PROSTUPNOST
V navržené všesměrově orientované struktuře se uplatňuje několik základních principů tvorby veřejných prostorů.
Tyto principy ve spolupůsobení utváří celé území jako „buněčnou strukturu“ vzájemně propojených míst příjemného měřítka.
Výsledkem je funkční koncept zahradního města jako cesty „parkem s domy“.
Při průchodu územím v libovolném směru nacházíme rytmus střídání linií vedení (zástavba, výrazné stromořadí) a otevřených prostor (shromažďovacích míst, vnitrobloků, parků, zahrad). V rámci jednotlivých prvků struktury i v napojení na krajinu pracujeme s podporou diagonály a všesměrové prostupnosti či optického propojení. Navržené četné průchody po diagonálách umožňují projít celé území se složitou morfologií po rovině (po vrstevnici) a tím přispívají k oživení a přirozenému využití všech vnitrobloků. Koncept je stejně platný pro největší bytové domy i nejmenší rodinné domy na opačných částech areálu. Návrh pracuje s četnými průhledy tak, aby měl návštěvník vždy povědomí o navazujících prostorech, kde může trávit volný čas nebo si jen zkrátit cestu domů.
